Dyspraxie

Jedná se o specifickou vývojovou poruchu motorických funkcí. Podobně jako dyslexie, dysortografie, dysgrafie a dyskalkulie patří i dyspraxie mezi specifické vývojové poruchy učení. Všechny uvedené poruchy se mohou vyskytovat samostatně, často se však navzájem kombinují.

Dyspraxie je specifická vývojová porucha motorických funkcí u dítěte s inteligencí průměrnou a vyšší. Dítě s dyspraxií vykazuje rozdíl mezi pohybovými schopnostmi a věkem. Má obtíže při osvojování komplexních pohybových dovedností. Hrubá motorika je ve vývoji opožděná a dítě má problémy v nápodobě viděných pohybů. Následně si obtížně osvojuje úkoly vyžadující jemnou motoriku.
Dítě trpící touto poruchou je často označováno za neobratné, nemotorné či nešikovné.
V minulosti byly tyto obtíže známy také pod názvy:
  • syndrom nešikovného dítěte
  • minimální mozková dysfunkce
Jedná se o poruchu či nezralost v uspořádání pohybů, která vede k dalším problémům v oblasti jazyka, percepce a myšlení
  • problém základní struktury – svalová ochablost a nepružnost nebo snížený svalový tonus provázený naopak zvýšenou pružností a pohyblivostí
  • přijímání informací a plánování aktivit – obtíže promyslet a naplánovat co a jak má být uděláno
  • percepční obtíže -v oblasti zrakového nebo sluchového vnímání
  • obtíže vykonat pohyb (činnost) – děti mohou mít problémy s tím, že neví, jaký první krok mají udělat; mají potíže s časovou posloupností a návazností pohybů
  • porucha v koordinaci očních pohybů patrná obzvláště při čtení
  • porucha motoriky mluvidel

Literatura:

  • KIRBYOVÁ, A.: Nešikovné dítě. Praha: Portál, 2000.