Dyslexie

Dyslexie je nejčastější poruchou učení přetrvávající po celý život. Liší v závažnosti od mírné po těžkou formu.

Čím dříve je dyslexie léčena, tím lépe, pak dochází k mnohem příznivějšímu výsledku. Nikdy ovšem není pozdě.
Děti s dyslexií mají problémy v učení – čtení i přes tradiční výuku, alespoň průměrnou inteligenci a vhodnou příležitost k učení. Je to způsobeno poškozením mozku – je poškozena schopnost převádět obrazy viděné očima a slyšené ušima do srozumitelného jazyka. Není to mentální retardací, poškozením mozku nebo nedostatkem inteligence.

Existuje několik typů dyslexie:

  • „Trauma“ (úraz) obvykle dochází po nějaké formě poranění mozku nebo poranění v té oblasti mozku, která řídí čtení a psaní. Tento typ se vyskytuje zřídka.
  • Druhý typ dyslexie je označován jako „primární dyslexie.“ Je to spíše dysfunkce než poškození levé strany mozku (mozková kůra) a nemění se věkem. Vzniká dědičností. Vyskytuje se častěji u chlapců než u dívek.
  • Třetí typ dyslexie je označován jako „střední“ nebo „vývojová dyslexie“ a má se za to, že je způsoben hormonálním vývojem v raném stádiu vývoje plodu. Vývojová dyslexie se  zmenšuje, jak dítě dozrává. Je opět častější u chlapců.

Dyslexie může ovlivnit několik různých funkcí:

  1. Zrakové vnímání – neschopnost psát a číst symboly ve správném pořadí.
  2. Sluchové vnímání – zahrnuje potíže se zvuky písmen nebo skupiny písmen. Zvuky jsou vnímány jako neuspořádané nebo přeslechnuté popř. neslyšené.
  3. Dysgrafie – problémy dítěte v držení a ovládání tužky – problémy s psaním.
  4. Pozornost – většina dětí trpí právě i poruchou pozornosti.
  5. Porozumění – dítě nepochopí nebo spíše nevnímá čtený text, pouze se soustředí na vlastní čtení.

Nejčastější chyby u dětí s dyslexií

vypouštění písmen, přidávání písmen, absolutně nečitelná slova či písmena, zaměňování písmen (klika – kilka), zaměňování akusticky podobných písmen (g – k, v – f), zrcadlové nebo obrácené psaní písmen (d = p, M = W), zaměňování slov za slova úplně jiná, nesprávné psaní čísel.

Doporučená literatura a odkazy

Literatura:

  • JUCOVIČOVÁ, D., ŽÁČKOVÁ, H., SOVOVÁ, H. Specifické poruchy učení na 2. stupni základní škol. Praha: D+H, 2001.
  • MATĚJČEK, Z. Dyslexie – specifické poruchy učení. 3. vyd. Jinočany: H&H, 1995.
  • MÍCHALOVÁ, Z. Specifické poruchy učení na druhém stupni ZŠ a na školách středních. 1. vyd. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2001.
  • POKORNÁ, V. Cvičení pro děti se specifickými poruchami učení. 3. vyd. Praha: Portál, 2002.
  • POKORNÁ, V. Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování. 3. vyd. Praha: Portál, 2001.
  • ŘÍČAN, P. Cesta životem, Praha: Panorama, 1990.
  • ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení. Praha: Portál, 2003.